Jak poznat třídu zeminy a proč o ní rozhoduje cena výkopu

Třída těžitelnosti říká, jak těžko se zemina rozpojuje: ornice a písek (třída 1–2) jdou lžící minibagru tempem 6–10 m³ za hodinu, jílovitá hlína (třída 3) o něco pomaleji, pevný jíl a zvětralá skála (třída 4) polovičním tempem a skála (třída 5–7) chce bourací kladivo, které udělá 2–5 m³ za hodinu. Pro cenu to znamená rozdíl 30–50 % mezi třídou 2 a 4 a u skály i dvojnásobek – sazba 450 – 800 Kč/m³ bez DPH za výkop základů platí pro zeminu tříd 1–3. Třídu poznáte sondou 1 m rýčem nebo minibagrem; my ji kopeme před každou nabídkou zdarma a rozpojení skály uvádíme jako samostatnou položku za m³.

Co je třída těžitelnosti zeminy?

Sedm tříd zavedla norma ČSN 73 3050 Zemné práce (1987). Dnes už neplatí – nahradila ji ČSN 73 6133 (2010), která rozlišuje jen tři skupiny podle způsobu rozpojení (běžnou technikou, rozrýváním, trháním). Ceníky, projektanti i bagristé ale dál mluví o třídách 1 až 7, najdete je i v našich nabídkách.

Třída	Typická zemina	Čím se rozpojuje (ručně; strojem)	Tempo minibagr / bagr 5–8 t
1 – sypká	ornice, suchý písek, sypký štěrk	lopata; hladká lžíce	6–10 / 15–25 m³/h
2 – rypná	hlína, písčitá hlína, vlhký písek, drobný štěrk	rýč; hladká lžíce	6–10 / 15–25 m³/h
3 – kopná	jílovitá hlína, tuhý jíl, štěrk s kameny do 10 cm	krumpáč; lžíce, v mokru zubatá	6–8 / 15–20 m³/h
4 – pevná	pevný jíl, hlína s balvany, zvětralá opuka, ulehlý štěrk	klín a palice; zubatá lžíce, rozrývač	3–5 / 8–12 m³/h
5 – lehko trhatelná	rozpadavá skála: opuka, slínovec, zvětralý pískovec	kladivo, rozrývač	2–5 m³/h kladivem
6 – těžko trhatelná	pevnější skála: pískovec, rula, fylit	těžké kladivo, trhání	2–3 m³/h kladivem
7 – velmi těžko trhatelná	zdravá žula, rula, čedič	trhání	mimo běžný výkop

Zařazení je orientační a rozhoduje stav zeminy v den výkopu: suchý jíl je třída 3, nasáklý po týdnu deště se lepí na lžíci a chová se jako čtyřka.

Co třída zeminy znamená pro stroj a tempo?

V třídě 1–2 je lžíce plná při každém záběru, v třídě 3 začíná jíl v mokru lepit. Třída 4 znamená zubatou lžíci nebo rozrývač a poloviční tempo. Od třídy 5 nastupuje hydraulické kladivo: 150–300 kg na minibagru na opukovou polohu v rýze, 400–600 kg na bagru na souvislou skálu, s příplatkem 150 – 250 Kč/h k sazbě stroje a výkonem 2–5 m³/h. Rýha ve skále je navíc nepravidelná (víc betonu do pasů) a skála nakypří koeficientem 1,4–1,6 (víc aut). Podobně se chová půda promrzlá víc než 10 cm – v zimě je kladivo nutné i v hlíně. Přehled strojů: technika.

O kolik zdraží výkop vyšší třída zeminy?

Třída	Rýhy pro pasy domu 120 m² (35 m³)	Proč
1–3	15 750 – 28 000 Kč (450 – 800 Kč/m³)	základní sazba ceníku, lžíce
4	20 500 – 42 000 Kč (+30–50 %)	zubatá lžíce, poloviční tempo, víc hodin stroje
5–7 (skála v části rýh)	až 31 500 – 56 000 Kč (i dvojnásobek)	kladivo +150 – 250 Kč/h při 2–5 m³/h, tedy 200 – 600 Kč/m³ navíc

Rozpojení skály účtujeme za m³ skutečně rozpojené skály, ne jako příplatek na celý výkop. Kamenivo z výkopu nemusí na skládku – hodí se do podkladu cesty nebo do gabionů od DOSTÁL COMPANY. Sazby a kalkulačka: ceník.

Jak poznat třídu zeminy sami?

1. Vykopejte sondu. Rýčem 1 m v místě nejhlubšího výkopu, ne u plotu, kde bývá navážka; při zaměření ji minibagrem prohloubíme na 1,5–2 m.
2. Sledujte nářadí. Rýč zatlačíte nohou – třída 1–2; potřebujete krumpáč – třída 3; kámen po kameni, klín – třída 4; rýč zazvoní a nejde dál – skála.
3. Test válečkem. Hlína, která lepí na botách i na rýči a dá se uválet do válečku tenčího než tužka, je jíl (třída 3–4).
4. Barva. Tmavá vrstva je ornice, žlutohnědá hlína nebo spraš, šedá až modrošedá zemina je trvale zamokřený jíl, rezavé skvrny prozrazují kolísající hladinu vody.
5. Kámen. Drobné oblé valouny v hlíně jsou štěrkopísek (třída 2–3), ploché rozpadavé desky opuka nebo slínovec (třída 4–5), souvislá tvrdá vrstva skála.
6. Voda. Nechte sondu 24 hodin otevřenou; voda na dně je hladina spodní vody, ne dešťovka.
7. Mapy a sousedé. Geologická mapa a databáze vrtů České geologické služby jsou online zdarma; staré mapy ukážou zasypaný rybník a soused se studnou ví, kde je voda.

Jaké podloží je typické pro města našeho regionu?

Třídy platí orientačně pro hloubku základů; rozhoduje sonda na konkrétním pozemku.

Město	Převažující podloží	Obvyklá třída	Na co se připravit
Litomyšl	sprašové hlíny, pod nimi opuka	2–3, opuka 4–5	opuka v rýze u každé páté stavby
Svitavy	jíly a jílovité hlíny Svitavské kotliny	3–4	jíl lepí, v mokru rozbředlé dno rýhy
Polička	mělké kamenité půdy na rule a žule	3 nahoře, 5–7 skála	kladivo skoro vždy
Moravská Třebová	hlíny, kamenité svahy, voda v údolí Třebůvky	2–4	kamení ve svazích, voda v jámě
Česká Třebová	opuky a jílovce ve svazích	3–5	rozpadavá opuka, kluzké svahy po dešti
Lanškroun	hlíny Lanškrounské kotliny	2–3	vysoká hladina vody – čerpání, pažení
Ústí nad Orlicí	slínovce ve svazích	3–5	slínovec ve větší hloubce, sesuvné svahy
Vysoké Mýto	hlíny, u Loučné štěrkopísky	2–3	spodní voda u řeky
Jevíčko	hluboké hlíny Malé Hané	2–3	bez skály, spraš v mokru rozbředne
Březová nad Svitavou	štěrkopísky v údolí Svitavy	1–2	voda, nesoudržné stěny – pažení
Zábřeh	hlíny na fylitech a rulách Zábřežské vrchoviny	3–5	zvětralá skála ve svazích
Mohelnice	štěrkopísky a spraše Mohelnické brázdy	1–2	voda u Moravy
Šumperk	krystalinikum – kamenité svahoviny, ruly	3–6	balvany, kladivo
Chrudim	křídové hlíny a slínovce, u Chrudimky štěrkopísky	2–4	voda u řeky, slínovec v hloubce

Seznam obcí s dojezdem: kde působíme.

Co udělá spodní voda s výkopem?

Voda v sondě znamená tři věci navíc: kalové čerpadlo po dobu výkopu, širší svahování nebo pažení a rozbředlé dno. Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se výkop hlubší než 1,3 m v zastavěném území (1,5 m mimo něj) musí pažit nebo svahovat, pokud do něj vstupují lidé. Dno rýhy v jílu, které stálo den ve vodě, je bahno – buď ho nahradíme štěrkem, nebo pasy betonujeme hned po výkopu. Rýhu proto nenecháváme otevřenou přes déšť a u pozemků u Loučné, Svitavy, Třebůvky a Chrudimky s vodou počítáme v nabídce, ne na faktuře.

Jak třídu zeminy řešíme v nabídce?

1. Při zaměření vykopeme sondu minibagrem do hloubky budoucího výkopu – zdarma, pokud se stroj na pozemek dostane.
2. V nabídce uvedeme třídu po vrstvách a od jaké hloubky.
3. Výkop tříd 1–3 je za sazbu 450 – 800 Kč/m³, třída 4 za vyšší sazbu, rozpojení skály jako samostatná položka za m³.
4. Čerpání vody a pažení jsou vlastní řádky, ne „ztížené podmínky“ v procentech.
5. Skálu, kterou sonda neukázala, změříme v rýze s vámi a vyfotíme – teprve pak přibude položka.

Takto stavíme nabídky na výkopy základů i na jámy a přípojky.

U chalupy nad Českou Třebovou šla sonda rýčem do 60 cm jako po másle. Pod tím byla opuka a polovinu pasů jsme rozbíjeli kladivem. Od té doby kopeme sondu do hloubky výkopu, ne do hloubky rýče.

Kdo rozhodne o třídě zeminy, když se s firmou neshodneme?

U nás třídu určí sonda s fotkou a měření v rýze za vaší přítomnosti. Ve sporu nebo u svahu, navážky a patrového domu rozhodne inženýrsko-geologický průzkum od geologa, který tam stejně vyžaduje projektant.

Mění se třída zeminy s hloubkou?

Skoro vždy: ornice třída 1, hlína 2–3, jíl nebo opuka v hloubce pasů 4–5. Sonda do 1 m proto stačí pro přípojky a drenáž, pro základy ji kopeme do hloubky pasů.

Shrnutí

• Třídy těžitelnosti 1–7: do třídy 3 lžíce, třída 4 poloviční tempo, od třídy 5 kladivo 2–5 m³/h.
• Cena: třída 4 o 30–50 % dráž než třída 2, skála i dvojnásobek – rozpojení skály orientačně 200 – 600 Kč/m³ navíc.
• Sonda 1 m rýčem, test válečkem, barva, kámen a voda po 24 hodinách prozradí většinu.
• V nabídce chtějte třídu po vrstvách a skálu i vodu jako samostatné položky za m³.